Reklama
 
Blog | Daniel Friedrich

Kapitalismus: Naše tajná zbraň proti dvojí kvalitě

Obhajobou korporací v praktikování dvojí kvality potravin se podle průzkumu SZPI stavíte proti 96 % populace. Není tedy příliš divu, že názor z tohoto směru v Česku dosud nezazněl. Myslím ale, že to mnoho ubírá na celém obrázku situace a pohled svobodného trhu ukazují žel jen obchodníci, ze své pozice přirozeně zaujatí.

Hned prvním kamenem úrazu je ta skutečnost, že kvalita je velmi těžko uchopitelnou veličinou. Určitě by zdaleka nejvíc dávalo smysl materialisticky považovat za kvalitní takový výrobek, který je kvalitní po chemické stránce, nicméně touha států držet si tradiční postupy výroby se na regulacích – a po sléze na ceně potravin také projevuje.

Bylo by krásné si myslet, že Češi mají severská srdce a od zdravého moderního života je dělí jen zlé korporace, ale data vypovídají jinak. Politici se dnes mohou zastřešovat tím, že jako jedna Unie bychom měli mít jednu kvalitu, ale pravdou je, že problémy nezmizí pokud se od evropského úhlu pohledu přeneseme k tomu českému. Vyšší platy pochopitelně dostávají pokladní v Praze, přestože potraviny jsou na venkově dražší, a tak většinu regálů tvoří levnější potraviny kurióznějších firem. Jak je ale vidět, kdybychom nekvalitní potraviny na venkově zakázali, jediný efekt by byl zavření lokálních krámků.

Samozřejmě ale s pokrokem se poměry vylepšují. Mnozí říkají, že to, co je třeba změnit je informovanost spotřebitelů, Radek Holomčík (Piráti) např. včera v debatě na téma uvedl, že toho by se dalo docílit znovuzavedením zahradničení na základkách. Takovou iniciativu určitě vnímám pozitivně, stejně jako současný vzestup výuky ke zdraví. Nicméně když se podíváme, kolik sladkých nápojů a tučných jídel lidé zkonzumují, kolik denně hodin stráví u televize nebo jak se pohybují, zdá se, že onen limitujících faktor kvality našich potravin skutečně výrobci nejsou.

To paradoxně dokládá i nedávné snížení obsahu nasycených rostliných tuků v Západní Evropě, které obsahují nebezpečné umělé transmastné kyseliny. I tam probíhá změna postupně, koevolucí producentů a konzumentů. To, že obsah ve východoevropských sušenkách, oplatkách a popkornu se nemění, je sice obrovský problém, svobodná vůle spotřebitele je zde ale naprosto evidentní (Východoevropané zkonzumují i 30 g denně, přestože už 5 g podle WHO zvyšuje riziko ischemické srdeční choroby o 23 %). Jenže kontroly v českých McDonaldech a KFC se nesoustředili na to, že v Česku si drží značnou popularitu, i když i hranolky mají pověst, že se nedělají z brambor.

Soustřeďme se ale na řešení. Rozdíl totiž zdaleka není vždy věcí západo-východního rozdělení. Dirk Jacobs (FDE) například hájí rybí prsty, které mají sice na Slovensku o 7 % menší obsah ryb (58 %), než ty rakouské (65 %), nicméně shodných 58 % také nabízejí v Británii, Nizozemí a Portugalsku. Měli bychom tedy regulovat nápis na obalu?

Pokud jste totiž někdy srovnávali obálky knih v různých zemích, víte, že spotřebitelé napříč světem mají velmi rozdílné chutě na obálky a téměř veškeré zboží je minimálně přeložené do češtiny, takže pokud si korporace najali dobré právníky, v tomto ohledu už mají splněno. Jacobs ve svém vyjádření za producenty dává příklad testovaných káv. Zatímco v Rakousku bylo testováno Nescafé Classic 3 in 1, v Maďarsku to bylo Nescafé Crema 3 in 1. Drobnosti, ale přesně to, na co zákonodárci míří. Podobná filosofie vedla k přejmenování „pomazánkového másla“ na „pomazánkové“, za což do dnešního dne Češi EU nenávidí.

Výmluvy na to, že jde o přizpůsobení se lokálním kulinářským kulturám jsou samozřejmě zcestné, žádná kultura nemá jazýček na transmastné kyseliny. Nicméně podobně zcestné je tvrdit, že si čeští spotřebitelé vybírají tučnější výrobky omylem. Pokud chcete vy osobně kvalitnější potraviny, není nic snazšího, než je kupovat, pokud by mezi plejádou supermarketů skutečně existoval monopol, je to práce pro antimonopolní úřad.

V předvolebních debatách se snadno vykresluje duhový svět budoucnosti, ale jak nám dvojí kvalita ukazuje, přímočarý pohled nám neukazuje plnou zapletenost situace. Kapitalismus jistě není dokonalým systémem, ale debaty jako je tato by neměly vést k těžším regulacím, které paradoxně velkým producentům jen pomáhají, ale ke změně v chování spotřebitelů.

https://www.theguardian.com/inequality/2017/sep/15/europes-food-apartheid-are-brands-in-the-east-lower-quality-than-in-the-west

https://www.theguardian.com/inequality/2017/sep/15/food-brands-accused-of-selling-inferior-versions-in-eastern-europe

http://foodnavigator.com/Policy/No-evidence-of-lower-quality-foods-in-Eastern-Europe-says-Commission

http://www.foodnavigator.com/Policy/Hungary-and-Slovakia-cry-foul-over-multinational-product-differences

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama